Chtěla bych vám ukázat můj offline svět. Najdete ho ve Žloukovických lesích a je tam neuvěřitelný klid. Chybí tam elektřina, pro vodu se chodí ke studánce a ráno vás budí cvrlikání ptáků a šumění stromů. Mám tu čas na přemýšlení, na čtení knihy, aniž by mě rušily příchozí zprávy na mobilu, na sbírání hub, na trhání lučních květin, na hraní karet, na procházení po lese… Jsem tu totiž offline a zcela dobrovolně!
Být neustále online není v dnešní době nic divného. Stala se z toho ustálená věc, která se už asi nezmění. Začíná to ráno, kdy projdeme e-mailovou schránku, “zkontrolujeme” Facebook a Instagram a přečteme si novinky, které se staly ve světě. Každý den a nikdy jinak.
Občas je mi z online světa úzko. Všichni víme o všech všechno (kdo se s kým rozešel, kdo kde trávil dovolenou, kdo má co nového apod.), ztrácíme hromadu času projížděním sociálních sítí, které nám stejně nic nepřinesou, postujeme fotky, které dělají náš svět “lepším” a přitom nám utíká realita, v kavárnách okamžitě zjišťujeme heslo na wifi a přirozenou konverzaci (jak to dřív bývávalo) vyměňujeme za aktuální “novinky” z Facebooku.
Neříkám, že ani jednu z výše zmiňovaných věcí nedělám. Dělám, ale jsem ráda, že jsem vyrůstala v tak trochu jiné době a tyhle věci si pořád dokážu uvědomit. Sice jsme si nemohli objednat šaty z Asosu, sledovat videa na Youtube a filmy online, odepisovat kamarádce přes Messenger, ale byli jsme šťastnější a žili tak trochu opravdovější život. Mluvili jsme spolu a víc vnímali svět kolem nás…
Tak na to nezapomínejte!!! Zkuste na 1 den vypnout internet (nebo celý mobil) a prostě jen tak buďte! Zjistíte, že svět se nezboří a najednou budete mít spoustu času, který můžete třeba strávit se svými nejbližšími. ♥
Speak your mind ( 3 )
Luci, sem bych zase kldine jela ja:-), a offline bych to urco dala:-). M.
Je to úplná pravda, není to tak dávno, co jsem měla opravdu období, kdy bych si nejraději zrušila všechny zbytečné online účty a zkrátka žila tak, jak je to přirozené, nepřilepená k monitoru/mobilu 😀 Mám dojem, že jsem se z toho pocit vylila i na blogu…A nikam jsem nepokročila. Proto občas vyrazím na chalupu, kde je člověk občas rád, když chytí signál na mobilu, aby mohl zavolat, že dochází pitná voda, ať ji dotyčný přibere 😀 Zrovna zítra se tam chystám 🙂 Jinak je mým odpojením každodenní práce na zahradě, které je neustále dost…A taky chvilky s učením, kterých bohužel je čím dál víc, ale snad bude brzo konec 😀
Zuzko, aspoň že si to uvědomujeme a něco s tím děláme! 🙂 A práci na zahradě schvaluju, je to totální relax a s mobilem/internetem se to nedá vůbec srovnat! 🙂